Jméno: Lucy
Fandom: BAP
Pairing: BangLo (Bang/Zelo )
Omezení: bez omezení
Zamilovaný leader
Když jsem ho poprvé uviděl, nezdál se mi něčím výjimečný, ale postupem času jsem zjišťoval co na něm je jiné, než na všech ostatních. Zelo je naše Maknae, které si musíme rozmalovat a Himchan jako Umma to dokonale zvládá si myslím. Jako Leader, bych měl na všechny dávat pozor a starat se o ně, zařizovat pár věcí, ale já … Já se zajímám nejvíc o něj, nevím, jestli toho všichni všimli nebo ne, ale prostě to tak je. Zelo je pro mě nejdůležitější a já chci, aby se cítil co nejlíp.
Zelo s Yonggukem seděli na sedačce v obýváku a zrovna se spolu koukali na nějaký film. Bylo ticho, jenom ho někdy přerušily zvuky z filmu, po pár minutách to byl, ale Zelo kdo promluvil ,,Hyung?“ opíral si hlavu o jeho rameno a dál koukal na televizi. ,,Hm?“ neodtahuje zrak od televize. Mladší se od něj odtáhne a posadí se na sedačce tak, aby na něj dobře viděl ,,Hyung … Já chci se na něco zeptat“ sklopí pohled a začne si nervózně s rukávy mikin. Yongguk si toho všimne a hned se k němu otočí ,,Stalo se něco?“ starostlivě si ho prohlíží ,,Ne … jenom se chci na něco zeptat“ dál má sklopenou hlavu a stydí se ,, Jenom jsem se chtěl na něco zeptat“ nakonec zvedne hlavu a kouká na něho. Leader se pousměje ,,Tak se klidně ptej“ kouká na maknae a úsměv se mu rozšíří, když si uvědomí, jak rozkošně teď vypadá. Natáhne k němu ruku a opraví mu vlasy, které mu padají do obličeje. Mladší se, ale hned zarazí a úplně lehounce mu červenají tváře. ,,H-hyung ….“ Kouká po místnosti a všechno se mu najednou zdá zajímavější, než pohled na staršího před ním ,,Zapomeň na to“ zvedne se a uteče do pokoje, kde za sebou zavře dveře a sveze se po nich až na zem a přitáhne si nohy k tělu a o kolena opře bradu.
Yongguk zůstane ještě chvilku sedět na sedačce snažíc se pochopit, co to právě bylo. Nakonec se, ale zvedne a zastaví se až u dveří pokoje, na které zaklepe ,,Zelo?“ Oslovený sebou malinko trhne a natočí se ke dveřím ,,No?“ opře se o dveře. Yongguke si sedne na zem ke dveřím. ,,Na co jsi se chtěl zeptat“ ,,To … nejde Hyung. Nesmí to nikdo vědět“ objímá kolena a kouká před sebe ,,Proč ne?“ ,,Protože se bojím“ řekne potichu To začne Yongguka samozřejmě zajímat, hlavně chce vědět co Zela tam moc trápí ,, Mně to, ale říct můžeš“ ,,Zrovna tobě to říct nemůžu“ V tom se starší zarazí a nechápe ,,P-Proč ne?“ ,,Protože … Bojím se toho, že by se to všechno změnilo a ty by ses se mnou nebavil už jak dřív“ potichu vzlykne ,, A nebo odešel nebo už mě nechtěl nikdy vidět“ setře si rukávem pár slz, které mu stékají po tváři a schová obličej ,, Zelo, pust mě dovnitř“ slyší tiché zavzlykání a je mu jasné, že brečí a to nechce. Chce ho držet u sebe v náručí a utěšit. ,,No tak“ opírá se o dveře a přemýšlí, co se stalo nebo co udělal on? ,, Udělal jsem něco?“ Zelo za dveřmi jen zavrtí hlavou, pak mu, ale dojde že to neuvidí ,,N-ne“ opře se o dveře z druhé strany ,,Jen … se prostě bojím ti to říct, to je asi všechno“ ,,Tak mě pust dovnitř, víš, že mě se bát nemusíš“
,,Hyung“ zvedne se a natáhne ruku ke dveřím, pár okamžiků ještě váhá, ale nakonec otevře a Yongguk mu spadne k nohám. ,,P-promiň“ kouká na něj a znovu si otře obličej. Hned jak se starší ocitne na zemi koukne na uplakaného Zela, zvedne se za země a přivine si ho k sobě. Začne ho objímat a konejšivě hladit po zádech ,, A teď mi to všechno řekni, slibuji, že se nic nezmění“ Mladší kolem něj omotá ruce a víc se k němu přitiskne ,,Změní určitě jo“ zamumlá potichu a stiskne jeho tričko a pořád váhá, jestli to má nebo nemá říct. ,,Slibuju, že ne“ řekne potichu, chytne ho za ruku a přesune se s ním k posteli, kam si sedne a jeho stáhne vedle sebe. Stiskne jeho ruku, ale zase tak, aby mu ji nedrtil ,,Zelo povídej, já nechci, aby ses trápil a už vůbec ne, jestli je to kvůli mně. Na všech tady mi záleží a nechci, aby někdo z vás byl smutný“ Zelo si začne nervózně kousat do rtu a sleduje jejich ruce, pak se odhodlá k tomu, že se mu podívá do obličeje a pak zase uhne pohledem. Ucítí, jak ho Yongguk chytne lehce za bradu a stočí jeho pohled k sobě, zadívá se mu do očí. ,,Hyung, slibuješ, že se nic nezmění?“ ,,Slibuju, tak povídej“ usměje se na něj ,,Bude ti hned líp a nebudeš se takhle trápit uvidíš“ ,,Hyung .. já, nikdy jsem to netušil, ale … když někdy vidím, jak tě objímá někdo jiný, nebo je u tebe prostě blíž, než by měl být. Tak … tak se mi to nelíbí a já bych chtěl, aby byl do tebe najednou daleko a mohl u tebe být tak blízko jenom já“ sklopí zase pohled a kouše se do rtu.
Yongguk na něj jen kouká a pousmívá se někdy, když ho slyší, nikdy by ho to nenapadalo, že by si Zelo mohl myslet něco takového. Natáhne k němu ruku a pohladí po tváři ,,Kvůli tomu se celou dobu takhle trápíš?“ Mladší jen souhlasně přikývne a tváři se víc přitulí k jeho dlani, pak na něj koukne ,,Víš, co bych chtěl Hyung“ ,,Copak?“ usmívá se na něj a po chvilce stáhne ruku a jeho si přitáhne do náruče. Zelo stulí se mu do náruče a hlavu si opře o jeho rameno. ,,Mám tě rád Hyung“ řekne Zelo potichu a hned si schová obličej, protože se stydí. ,,Máš mě rád? Já tebe taky“ hladí ho po zádech a políbí do vlasů ,,Ale já tě mám rád tak jinak“ zamumlá potichu a pokukuje po něm ,,No a jak jinak?“ usměje se a koukne na něj ,,Myslím, jako než ostatní členy?“ Zelo jen přikývne a už na něho radši nekouká ,, Jakože pro tebe nejsem jenom, jako člen skupiny nebo kamarád?“ usmívá se pořád. Mladší v jeho náruči přikyvuje, ale nekouká na něho, je mu jasné, že má určitě červené tváře a nechce, aby ho takhle Hyung viděl. ,,A kdybych ti řekl, že já tebe taky?“ Hned zvedne hlavu a překvapeně na něho mrká ,,T-to jako opravdu?“ pousměje se a skousne si ret. Najednou je v šoku, ještě víc, když ucítí jeho rty na svých. Chvilku neví co dělat, ale potom pomalinku pohne rty proti těm jeho a ruce mu omotá kolem krku. ,,Opravdu, jen jsem nevěděl, že u tebe by to mohlo být někdy to stejný“ opře si čelo o to jeho a pohladí ho zase po červenající se tváři. Zelo se jen usmívá a doufá, že se mu to tohle všechno jenom nezdá ,,Hyung“ přejede mu bříšky prstů lehce po rtech ,,Dáš mi ještě pusu?“ uculí se Yongguk se usměje a spojí jejich rty v něžném polibku, prsty mu vjede do vlasů a víc si ho k sobě přitiskne.
Mladší mu polibek s radostí opětuje, kdyby to šlo, tak už mu pomalu sedí na klíně, spokojeně vrní do polibku a užívá si tenhle moment, který doufá, že jen tak neskončí
Po pár okamžicích se od něj odtáhne a stydlivě na něj kouká ,,Hyung“ ,,Miluju tě Zelo“ kouká na něho starší a chytne ho za ruku ,, A věř mi, že si legraci opravdu nedělám“ proplete jejich prsty a palcem ho hladí po hřbetu ruky. ,,Nespím, že ne?“ ,,Ne neboj nespíš“ zasměje se Yongguk a ještě ho krátce políbí
Žádné komentáře:
Okomentovat