Fandom: B2ST
Pairing: JunSeung
Omezení: 18+
Naděje umírá poslední
,,Rok od roku jsme lepší“ pronesl leader, který mohl být na svou skupinu pyšný. Všichni se na sebe podívali a usmáli, jen jeden úsměv nebyl tak opravdový jako všechny. Díval se na ostatní členy a snažil se, aby na něm nebylo nic vidět. Večer byli všichni unavení, ale jemu se spát nechtělo, seděl u okna, koukal se ven na měsíc a přemýšlel, po chvilce ucítil, jak mu po tváři stékají slzy, neměl snahu je zastavit. Nikdo ho neviděl a konečně se nemusel na všechny smát a netvářit se šťastně. Jak taky mohl? Všichni kolem něj byli šťastní jen on … přišel o otce a navíc pořád byl sám, chtěl mít vedle sebe někoho, kdo by ho jen tak z ničeho nic objal a říkal mu, jak všechno bude v pořádku, že už se nikdy nic nestane. Ale koho měl? Nikoho, připadal si sám, přál si jen jedno. Sedět tady teď s ním a objímat ho, víc nepotřeboval. Uslyšel klíče ve dveřích a hned se nadšeně zvedl, že je to on, ale hned ztuhl, když uslyšel i dívčí hlas. Místo toho, aby šel za ním, jen odešel do pokoje, zase brečet, jako vždycky když ho s ní vidí. Takhle to šlo několik dnů, pak z toho najednou byly týdny a dokonce i měsíce. Snažil se to všechno zvládnout, ale bylo toho na něj moc, jednou zkolaboval a byl odvezený do nemocnice. Jediní kdo za ním přišli, byli členi skupiny, ale ne všichni. Pořád se díval ke dveřím, jestli tam náhodou neuvidí jeho, ale čekal zbytečně. ,,Já vím, proč bys chodil za mnou, když můžeš být s úplně někým jiným“ schová obličej do polštáře a znovu začne brečet. Nechápe, kde se ty slzy pořád berou, ale jsou tady.
Konečně ho po čase dovezli zase domů a všichni se najednou chovali jinak, víc si ho všímali a dokonce i on. Hyunseungovi to dělalo radost, ale zároveň se vál, že se to všechno najednou pokazí a bude to jako dřív. Jednou v noci zase seděl u okna, ale tentokrát nebrečel, usmíval se. Bylo mu najednou tak nějak jinak, hlavně se nemusel bát, že ji zase uvidí s ním. Seděl tam ještě pár minut, když uslyšel kroky, malinko se lekl a celý ztuhl. Netušil, že je v tuhle hodinu ještě někdo vzhůru ,,Co tady děláš Seungie?“ hned ten hlas poznal, otočil se k němu a zvedl se ze židle. ,,Jen jsem přemýšlel o pár věcech a tak možně“ pokrčí mírně rameny a pořád na něj kouká. Junhyung byl dokonalý, hlavně pro Hyunseunga, který ho miloval a dlouho. ,,A proč tady sedíš sám hm?“ přijde k němu a pohladí po tváři ,, Nemyslíš, že by ti bylo líp někde jinde“ kouká na Hyunseunga, který se spokojeně usměje se a tváří se víc přitulí k jeho dlani. ,, A kde myslíš, že by mi bylo líp?“ spokojeně vydechne pod jeho dotykem a koukne na něj, v jeho očích se odráží tolik pocitů. Nakloní se k jeho oušku a něco mu do něj pošeptá, Hyunseung jen lehce zčervená a přikývne. Pak se nechá vést k němu do pokoje ,, Co budeme dělat?“ posadí se v pokoji na postel. Junhyung se sedne vedle něj a chytne ho za ruku ,,Seungie … já chtě bych se ti omluvit“ dál kouká na jejich ruce ,,Jestli si myslíš, že jsem si nikdy nevšiml toho jak na mě koukáš a jak moc se kvůli mně trápíš, tak jsem si toho všiml, jen jsem nevěděl … Nevěděl, jak se prostě chovat a tak“ najedou si připadá jako totální idiot ,,A omlouvám se, že jsem za tebou nepřišel do nemocnice“ Hyunseung jen mlčky seděl a celou dobu ho poslouchal, myslel si jak dokázal všechny svoje pocity před ostatními skrýt a hlavně před ním ,,Junnie“ pohladí ho po tváři a pousměje se ,,Já …“ zasekne hned na začátku věty a jen na něj kouká.
V pokoji je ticho až moc velké ticho, oba na sebe jen koukají a mlčí,,Seungie … Už tě nenechám nikdy samotnýho“ pronese Junhyung do ticha a spojí jejich rty v něžném polibku. Hyunseung jen stiskne víc jeho ruku a se stejnou něžností mu polibek opětuje, jak často o téhle chvilce jen snil a myslel, si že nikdy … Nikdy nezažije ten pocit, jaké to je ochutnat jeho rty. Po chvilce se od něj odtáhne a lehce se kousne do rtu ,,Nenecháš?“ kouká na něj s lehce načervenalými tvářemi ,,Ne nenechám“ Junhyung se usměje a přitáhne si ho blíž k sobě ,,Nikdy“ zašeptá a znovu políbí, vpluje mu rukou do vlasů a nakloní hlavu mírně na stranu a jejich polibek prohloubí. HyunSeung mu s radostí odpovídá na každý polibek, obejme ho kolem krku a posadí se mu na klín. Nemá tušení, jestli se mu to všechno zdá nebo je to opravdu, ale pokud je to sen, tak si přeje, aby nikdy neskončil. Junhyung bloudí rukama po jeho zádech a nepřestává líbat ty dokonalé rty, které už budou napořád jen jeho.
Lehce přejede jazykem po rtech a vnikne do jeho úst, které začne kousek po kousku zkoumat, cítí jak celé hyunseunghovo tělo začne chvět a pousměje se pro sebe. Vklouzne rukama pod jeho tričko a začne ho hladit po holých zádech. ,,Junnie“ zamumlá Seungie tiše a koukne na něj ,,Já … chci … chci aby, jsi se mnou pomiloval“ řekne skoro neslyšně a hned sklopí pohled. Jako odpověď se mu dostane další polibek, ve kterém je tentokrát víc vášně. Vydechne do jeho rtů a víc se k němu přitiskne. Junhyung ho pomalu položí na postel a jen se polibky přesune k jeho krku. Rukou pod tričkem se přesune k jeho bříšku a zároveň začne vyhrnovat i tričko, které mu dost překáží v dalším zkoumání jeho drobného tělíčka. Na moment se od něj odtáhne a jedním pohybem mu sundá tričko a se spokojeným úsměvem se skloní k jeho nahé hrudi a začne zasypávat polibky. Jazýčkem začne kroužit kolem jeho bradavky a pak lehce vsaje do úst, když uslyší Seungovo tiché zasténání, stiskne bradavku mezi zoubky a zatahá za ni. Seungovo tělo se mírně prohne a tiše zasténá jeho jméno, Junhyung se začne se stejnou péči věnovat i druhé bradavce a dlaní lehce pohladí jeho začínající vzrušení. Z polibků tvoří cestičku až k jeho pupíku, který obkrouží jazýčkem a mezi tím začne Seungiemu stahovat kalhoty. Hyunseung se chvěje při každém jeho doteku a pak na něj koukne ,,Junnie .. víš o tom, že tohle je dost nefér“ zatahá za rukáv jeho tričko. S úsměvem k němu zvedne Jun hlavu ,,Tak mi je můžeš klidně sundat“ natáhne se k němu pro polibek, Hyunseungovi se nemusí dvakrát nic říkat a hned mu tričko sundá, které skončí někde na zemi. ,,Tohle už je lepší“ lehce přejede nehty po jeho zádech a užívá si ten pocit jeho blízkosti. Jun mu mezi tím vklouzne do kalhot a jen letmo se dotkne jeho chlouby, ale i letmý dotek stačí, aby Seungie dlouze zasténal. Znovu začne polibky zasypávat jeho nahou hruď, nedá mu to a prsty vklouzne i pod jeho spodní prádlo, mladík pod ním je zalapá po dechu a zatne nehty do jeho ramene. Vjede Junovi rukama do vlasů a mírně za ně zatahá, tělem mu projíždí jedna vlna vzrušení za druhou, ale celou dobu se snaží být aspoň trošku potichu, aby ho nikdo neslyšel. ,,Junnie“ zmůže se jen na jediné, oslovený mladík mu začne pomalu stahovat kalhoty a každou nově odhalenou část jeho pokožky obdaří polibkem a rty se lehce otře o jeho vzrušení, přes tenkou látku spodního prádla. Nakonec kalhoty sundá a přistanou někde v rohu pokoje, kolenem se vklíní mezi jeho nohy a ruce opře vedle jeho hlavy. S úsměvem se k němu skloní a políbí, pak se kousek odtáhne a zatlačí lehce na jeho vzrušení, sleduje jeho výraz, kousne se do rtu a při každém zasténání, které se dere hyunseunghovi z úst je víc a víc vzrušený. Chytne ho za ruku a přiloží ji ke svému vzrušení, které si říká o pozornost. Když ucítí, jen lehce tření jeho dlaně zasténá do jeho úst a pohne se proti dlani. Hyunseung se od něj na moment odtáhne a zajiskří mu v očích, omotá mu nohy kolem boků a chytne za ramena, potom se mu povede se s Junem přetočit tak, že on je nad ním. Junhyung na něj jen chvilku překvapeně kouká, ale potom ho nechá ať dělá co ho zrovna napadne a z očí mu oddělá pár vlásků ,,Jsi nádherný Seungie a zůstaneš jen můj“ zvedne hlavu a něžně ho políbí, přitom sjede dlaněmi k jeho zadečku a pohne se boky proti němu, když se jejich vzrušení otřou o sebe on jen zasténá do polibku, který prohloubí. Seungie jen spokojeně zavrní do polibku a hladí jeho hruď, dokud nezavadí o jeho bradavku, kterou promne mezi prsty a pak se pomalinku přesune k druhé, kde zopakuje to stejné. Skloní se k jeho krčku a lehce ho do něj kousne, Jun se jen zachvěje a pousměje, pak se Seungie přisaje rty k místu kde kousnul a nechá po sobě malý flíček.
Občasné zasténání se nese pokojem, Jun se jen pousmál a zase se přetočil se Seungiem, políbí ho a začne mu stahovat poslední kousek oblečení, když už je konečně dole prohlídne si pro něj to dokonalé stvoření před sebou a mlsně si olízne rty. Když na sobě Hyunseung ucítí jeho pohled lehce se začervená,,J-Junnie nedívej se tak“ řekne potichu a začne si zakrývat určitý partie, ale Jun ho jen chytne za ruce ,,Jsi dokonalý Seungie“ skloní se k jeho vzrušení, které olízne jazýčkem po celé délce a potom vezme do úst. Když uslyší hyunseungovo zasténání, začne ho uspokojovat a ručkou ho pohladí po zadečku. Nenápadně prsty
zatlačí na jeho vstup a dál se přitom věnuje jeho vzrušení. Uslyší hlasitější zasténání a hned na to taplou tekutinu v ústech, poslušně ho očistí a potom vezme jeho zadeček do dlaní a drobnými polibky se dostane až k jeho otvůrku, kde začne kmitat jazýčkem. Seungie se nezmůže na nic jiného, než na hlasitější sténání, podepře se o lokty a pozoruje, potom mírně zakloní hlavičku a zasténá ,,Junnie … já chci .. chci tě .. v sobě“ v jeho hlase už je znát vzrušení. Junhyung se odtáhne od jeho zadečku a natáhne k němu ,,Jak si přeješ“ vášnivě ho políbí a svým vzrušením zatlačí na jeho vstup a vnikne do něj, táhle zasténá, když ucítí ten úzký prostor kolem svého vzrušení a chvilku čeká, než si na něj Hyunseung zvykne. Malinko sykne bolestí, když ucítí nehty zatnuté v ramenech, ale začne v pomalém tempu přirážet, vklouzne rukou mezi jejich těla a znovu začne Seungieho uspokojovat. Vnikne mu jazýčkem do úst a pohrávat si s jeho jazýčkem, lehce ho kousne a pousměje se. Zrychlí svoje přírazy a Seungie jen hlasitěji zasténá a v pěstích stiskne povlečení, Junovi je jasné, že našel to místo. Oba jsou natolik vzrušení, že je jim jedno jestli je někdo slyší nebo , oba sténají … ,,Junnie …“ Hlasitě zasténá jeho jméno a vyvrcholí jak do jeho dlaně, tak i mezi jejich těla. Když Jun ucítí, jak se úzký prostor kolem jeho chlouby stáhnul, donutí ho to vyvrcholit do tělíčka pod ním a ještě ho naposledy políbí. ,,Seungie ..“ koukne na něj a ztěžka oddechuje ,,Budeš … budeš jenom můj?“ po spánku mu stéká kapka potu Hyunseung na něj kouká a jen přikývne, pak ho objeme a po tvářích mu začnou stékat slzy ,,Budu Junnie, už dlouho … Dlouho jsem“ koukne na něj a láskyplně políbí. Junhyung mu polibek oplatí a opatrně z něj vyklouzne a lehne si vedle něj ,,Odedneška už nebudeš sedět sám“ ,,Nebudu“ řekne potichu a přitulí se víc k Junovi,,Miluju tě“ políbí ho na krček a unaveně na něj kouká ,,Já tebe taky“
Po dlouhé době seděl Hyunseung zase u okna a přemýšlel, co všechno se stalo a usmál se, když ucítil něčí ruce, které ho objali kole ramen ,,Přemýšlíš?“ Hyunseung jen přikývnul a usmíval se ,,Přemýšlím“ natočí k němu obličej a políbí Junhyunga, ten se jen usměje. ,, A o čem?“ opře si bradu o jeho rameno a foukne mu na ouško, které vzápětí políbí ,,Doufám, že o mně“ ,,Neboj se, nemyslím na nikoho jiného, jenom na tebe“
Žádné komentáře:
Okomentovat